Domov, to je tam kde bydlím nebo tam, kde mi je nejlíp?!
Pro mě dřív byl domov jen u mamky, nikde jinde mi nebylo tak dobře, jako u ní. Když jsem šla na kolej, tak jsem celý prvák trpěla a domů prchala, jak jen to šlo. Ve druháku jsem už měla přítele, ale byl z domovského města, tudíž jsem opět prchala, ale tentokrát jsem už nemusela k mamce, ale přišla jsem si, že mám domov i u přítelovi rodiny, byla jsem až překvapená, jak mi u skoro cizích lidí může být tak dobře. Ve třeťáku jsme spolu začali bydlet na kolejích, a domov byl kdekoli, kde byl on, nicméně ve čtvrťáku se se mnou rozešel, a já ztratila domov, vlastně několik domovů, nepřišla jsem jen o něj, ale i o jeho rodinu.
Teď z kolejí prchám domů k mamince, ale rozhodně už to nemám takový domov jako dřív, jen je pro mě těžké být na kolejích a všude ho vidět.
Domov u maminky už není takový, protože v domovském městě nemám skoro žádné přátele, všechny je mám v Liberci, kde také studiji. A tady to je to nějtěší, v Liberci mi je skvěle a zároveň strašně, doma? tam je to teď všelijaké, prostě už jsem byla připravená se osamostatnit a vytvořit si domov jinde.
Podle mě je domov tam, kde Vám je nejlépe, a já jsem teď dost rozpolcená, kde ten domov vlastně mám, ale bude to u maminky, protože se tam pořád vracím, a nikdo mi neubližuje :)
Zvláštní, jak během momentu můžete přijít o domov, domovy..
Každopádně si myslím, že domov vůbec nezávisí na honosnosti sídla, vybavenosti a podobně, ale závisí na lidech, se kterým ho sdílíte. Podle mě to také není jen můj názor, ale názor všech (doufám) :) Protože nejnovější televize, vana s vířivkou vás neutěší, když je vám nejhůř..